Chrudim inzerce zdarma, bazar

Okres Chrudim ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území dvou okresů: Hlinsko a Chrudim. K nim se přičlenily části dalších tehdy rušených okresů: Čáslav (Ronovsko), Vysoké Mýto (okolí Luže) a Polička (Prosečsko). Rozlohou 993 km2 patří ke středně velkým okresům, na území kraje se podílí 22 %. Hustota zalidnění 105 obyvatel na km2 je mírně pod krajským průměrem. Na severu a východě sousedí s ostatními okresy Pardubického kraje, tvoří tedy jeho jihozápadní výběžek. Na jihu má krátkou společnou hranici s okresem Žďár nad Sázavou, jihozápadní částí sousedí s okresem Havlíčkův Brod (kraj Vysočina), na západě hraničí s okresem Kutná Hora (Středočeský kraj).

Územím okresu prochází rozhraní dvou geomorfologicky zcela odlišných oblastí. Severní a severovýchodní část je tvořena Českou tabulí, která je typická nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuka). Nejnižší bod 231 m n. m. leží při hranici s okresem Pardubice u obce Tuněchody. Jižní a jihozápadní část náležící k Českomoravské soustavě je charakteristická pahorkatinným až vrchovinným reliéfem tvořeným vyvřelými a přeměněnými horninami. Součástí Českomoravské soustavy je Českomoravská vrchovina zastoupená na jihu okresu Železnými horami, které na jihovýchodě přecházejí v Hornosvrateckou vrchovinu. Ta zasahuje do okolí Svratouchu svou vyšší částí – Žďárskými vrchy. Nedaleko zámečku Karlštejn u obce Svratouch se nachází nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 783 m. Okolí Běstviny na jihozápadě zaujímá úzký pruh Hornosázavské pahorkatiny.

Z poměrně výrazného rozdílu nadmořských výšek vyplývají i odlišné klimatické podmínky v jednotlivých částech okresu. V severní nížinné oblasti s teplejším a sušším klimatem přesahuje průměrná roční teplota 8 ºC a roční srážkové úhrny činí v průměru 600 mm. Směrem k jihu se podnebí mění v chladnější a vlhčí, přičemž v jihovýchodní nejvyšší části okresu se průměrná roční teplota pohybuje kolem 6 ºC a úhrn srážek dosahuje až 800 mm ročně.

Převážná část území okresu náleží do povodí Chrudimky, která pramení v jihovýchodním výběžku okresu u obce Svratouch a ústí do řeky Labe v Pardubicích. Na severu se do Chrudimky vlévá Novohradka, která spolu se svými přítoky odvodňuje východ okresu. Západní částí protéká řeka Doubrava vlévající se přímo do Labe. Na malé území na jihovýchodním okraji okresu zasahuje povodí řeky Svratky, která odvádí vodu do Dunaje. Na horním a středním toku Chrudimky jsou vybudovány důležité vodní nádrže Hamry, Seč (rozlohou 220 ha největší vodní plocha v kraji) a Křižanovice, na Doubravě byla vystavěna vodní nádrž Pařížov. Rybníky a ostatní vodní plochy zaujímají celkem 1 478 hektarů, tj. 1,5 % rozlohy okresu.

Na zemědělskou půdu připadá 61 % území okresu (60 642 hektarů), z toho nejvíce tvoří orná půda (44 968 ha). Ovocné sady a zahrady leží na 3 093 ha, trvalé travní porosty na 12 580 ha. Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají 29 % rozlohy okresu. V prostoru Železných hor jsou to především lesy smíšené, v Hornosvratecké vrchovině převažují jehličnaté s listnatým podrostem.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je chrudimský okres rozdělen na 108 obcí, z toho 10 měst a pět městysů (Bojanov, Chroustovice, Trhová Kamenice, Včelákov a Žumberk). V roce 2008 se mezi obce se statutem města vrátily Nasavrky. Z celkového počtu 104 351 obyvatel (k 31. 12. 2008) tvořily ženy 50,6 %. V uplynulých 10 letech se počet obyvatel okresu postupně snižoval. Obrat v roce 2006 byl umožněn výrazným migračním přírůstkem osob v produktivním věku a v roce 2007 zvýšením počtu živě narozených dětí.

Z ekonomického hlediska je okres Chrudim oblastí průmyslově-zemědělskou. Rostlinná výroba v zemědělství je zejména v severní části okresu (Labská nížina) zaměřena na pěstování obilnin a cukrové řepy. Střed okresu tvoří bramborářská oblast, v jižní části s podhorským charakterem jsou půdy vhodné k pěstování brambor a méně náročných obilovin. V živočišné výrobě převládá produkce vepřového masa.

Průmysl není orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. K významným průmyslovým centrům patří Chrudim (strojírenství, textilní průmysl), Hlinsko (elektrotechnika, kožešnictví, potravinářství), Skuteč (kožedělný průmysl), Prachovice (stavební hmoty), Třemošnice (strojírenství). Díky rozvoji menších soukromých firem stoupá počet zaměstnaných ve stavebnictví. V Chrudimi se pro ekonomické aktivity ve větším rozsahu využívá průmyslová zóna v bývalé Transportě i nové zóny v jiných částech Chrudimi.

Dlouhodobě má Chrudimsko po svitavském okrese druhou nejvyšší nezaměstnanost v kraji. V roce s nejvyšší nezaměstnaností (2004) hledalo v okrese práci 10,6 % práceschopného obyvatelstva. Postupně se míra registrované nezaměstnanosti snížila až na 5,8 % ke konci roku 2007. Řada obyvatel Chrudimska nachází pracovní uplatnění v nedalekých Pardubicích či na Královéhradecku.

Investiční činnost v okrese byla zaměřena nejen na výstavbu nových objektů, ale probíhala rovněž řada rekonstrukcí a oprav. K rozvoji investičních akcí především v oblasti infrastruktury a bydlení přispíval i stát prostřednictvím svých dotací. Města se zaměřila na výstavbu nových bytových domů a technické infrastruktury k těmto domům, stavěny byly také menší sociální byty a domy s pečovatelskou službou. Bytová výstavba se v posledních letech zintenzivnila i v obcích ležících mezi Chrudimí a Pardubicemi. Ke zlepšení zdravotní péče přispěla výstavba nového pavilonu v chrudimské nemocnici, obchodní síť byla rozšířena o nové supermarkety.

V centrech měst (Chrudim, Hlinsko) přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy ploch veřejných prostranství. Příznivci sportu zajisté uvítali rekonstrukci a zastřešení zimních stadionů v Chrudimi a ve Skutči, výstavbu nového sportovního centra a rozšíření lyžařské sjezdovky s unikátním mostem přes silnici I/34 v Hlinsku.

Okres Chrudim patří k turisticky atraktivním oblastem s řadou kulturních a historických památek a mnoha přírodními zajímavostmi. Často navštěvované je historické jádro Chrudimi s Muzeem loutkářských kultur v Mydlářově domě, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum či zříceniny hradů Košumberk, Lichnice, Rychmburk a Oheb. K turistické přitažlivosti regionu značnou měrou přispívá židovský areál v Heřmanově Městci a soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka.

Chrudimsko i Hlinecko nabízejí svým návštěvníkům řadu možností pro sportovní vyžití, turistiku i pro aktivní odpočinek spojený s rekreačními vycházkami malebnou přírodou chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory. K rozvoji turistiky v oblasti Toulovcových Maštalí na pomezí svitavského a chrudimského okresu přispělo vybudování několika nových rozhleden. Řada nových rozhleden je též v podhůří Železných hor (např. na Zuberském kopci u Trhové Kamenice či Barborka u Heřmanova Městce).