Pardubice inzerce zdarma, bazar

Okres Pardubice ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území čtyř tehdy rušených okresů: Holice, Pardubice-město, Pardubice-okolí a Přelouč. Svojí rozlohou 880 km2 je nejmenším okresem v kraji, na jeho území se podílí 19,5 %. Hustota zalidnění 189 obyvatel na km2 je však v kraji nejvyšší. Nejdelší společnou hranici má na severu s okresem Hradec Králové a na jihu s okresem Chrudim. Na severovýchodě hraničí s okresem Rychnov nad Kněžnou a na jihovýchodě s okresem Ústí nad Orlicí. Západní částí pak sousedí se dvěma okresy Středočeského kraje – severozápadně s Kolínem a jihozápadně s Kutnou Horou.

Pardubický okres patří k oblastem s ne příliš členitým povrchem a relativně nízkým výškovým rozpětím. Převážná část území je součástí úrodné Polabské nížiny, náležící z geomorfologického hlediska do celku Východolabské tabule s typickou nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuky). Nejnižší bod 201 m n. m. leží v místech, kde řeka Labe opouští území okresu (u obce Kojice při hranici s okresem Kolín). Dominantou rovinaté krajiny Pardubicka je Kunětická hora (295 m n. m.) ležící v katastru obce Ráby. Menší část území na jihozápadě spadá do oblasti Železných hor. Zde se nachází u obce Holotín nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 398 m. Severovýchodní okraj patří k celku Orlické tabule. Podnebí okresu je spíše suché a teplé, průměrná roční teplota v Pardubicích se pohybuje kolem 8,5 ºC, roční srážkové úhrny činí v průměru 535 mm.

Nejvýznamnějším vodním tokem celého okresu je řeka Labe s levostrannými přítoky – řekou Chrudimkou (vlévá se do Labe v Pardubicích) a Loučnou (do Labe ústí nedaleko Sezemic). Díky vhodným terénním podmínkám a bohatosti krajiny pardubického Polabí na vodní toky zde byla již od konce 15. století vystavěna řada rybníků. Ty dnes spolu s ostatními vodními plochami zaujímají 2,8 % území okresu (2 458 ha), což představuje nejvyšší podíl mezi okresy Pardubického kraje. Nejrozlehlejší vodní plochou je Bohdanečský rybník (158 ha), který byl vyhlášen národní přírodní rezervací. Dominantou rybniční sítě je uměle vybudovaný Opatovický kanál o délce 32 km začínající u Opatovic nad Labem a ústící do Labe u Semína.

Na zemědělskou půdu připadá 60,1 % území okresu (52 859 hektarů), z toho nejvíce tvoří orná půda (43 265 ha). Ovocné sady a zahrady leží na 2 835 ha, trvalé travní porosty na 6 759 ha. Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají čtvrtinu rozlohy okresu. Souvislý lesní porost je především na severovýchodním okraji a dále v jihozápadní a západní části okresu.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je pardubický okres rozdělen na 112 obcí, z toho 8 měst a jeden městys (Choltice). Z celkového počtu 166 519 obyvatel (k 31. 12. 2008) tvořily ženy 50,8 %. Do roku 2003 se počet obyvatel okresu postupně snižoval, pak následovala stagnace. Obrat v roce 2006 byl umožněn zvýšením počtu živě narozených dětí a zejména výrazným migračním přírůstkem osob v produktivním věku ze zahraničí. Vzhledem k rychlejšímu prodlužování střední délky života oproti ostatním oblastem se Pardubicko dostalo v letech 1996 – 2000 na přední místa mezi okresy České republiky; v letech 2001 – 2005 byla u mužů střední délka života 73,5 roku (deváté místo mezi okresy ČR) a u žen 79,6 roku (sedmé místo).

Pardubický okres má výhodnou polohu z hlediska dopravního spojení. Jeho územím prochází ze západu na východ celostátně nejvýznamnější železniční trať Praha – Olomouc, která je modernizována výstavbou mezinárodního rychlostního koridoru. V železničním uzlu Pardubice ji křižuje trať Liberec – Havlíčkův Brod. Pardubice jsou dostupné z hlavního města po dálnici D11, jejíž zprovozněná část se k městu přiblížila v roce 2006. Letiště v Pardubicích umožňuje smíšený vojenský a civilní provoz. V zájmu zvýšení dopravní bezpečnosti a rozvoje cykloturistiky na Pardubicku probíhá výstavba husté sítě cyklostezek.

Poměrně příznivé klima spolu s půdním složením vytváří dobré podmínky pro zemědělství. Rostlinná výroba je zastoupena pěstováním obilí, řepy, pícnin, olejnin a zeleniny. V živočišné výrobě převažuje produkce vepřového masa, mléka a vajec. Průmyslová výroba je soustředěna zejména ve městech, přičemž nejvýznamnějším centrem průmyslu je krajské město Pardubice. Zde sídlí většina důležitých firem, a to především na okrajích města v rozvíjejících se průmyslových zónách. Z odvětví dlouhodobě převládá výroba elektroniky a výpočetní techniky, významná je i chemie, petrochemie, strojírenství a potravinářství s tradiční výrobou perníku. Průmyslová výroba probíhá též v zázemí krajského města a v Přelouči. Výrobu elektřiny zajišťují jediné dvě parní elektrárny v kraji spalující hnědé uhlí – v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích. Za přispění zahraničních investorů se v posledních letech rozvíjí výroba počítačů, komunikační techniky a subdodávek pro automobilový průmysl. Jejich produkce tvoří hlavní část vývozu z Pardubického kraje.

Okres Pardubice se ve srovnání s jinými okresy České republiky dlouhodobě vyznačuje relativně nízkou mírou registrované nezaměstnanosti. Nabízí pracovní příležitosti i zájemcům o práci ze sousedního okresu Chrudim. V roce s nejvyšší nezaměstnaností (2004) hledalo v okrese práci 7,4 % práceschopného obyvatelstva. Postupně se míra registrované nezaměstnanosti snížila až na 3,8 % ke konci roku 2007. Stále více obyvatel nachází uplatnění v oblasti obchodu a služeb. V tomto odvětví má pardubický okres nejvyšší zastoupení ekonomicky aktivních obyvatel ve srovnání s ostatními okresy Pardubického kraje. Významného rozvoje dosáhlo zejména v Pardubicích finančnictví a pojišťovnictví. Vybudována byla řada nových obchodních center na území města, skladových areálů a logistických center v jeho zázemí. Po roce 2000 se v pardubickém okrese zintenzivnila bytová výstavba v krajském městě a v jeho zázemí. Projev suburbanizace je nejvíce patrný v obcích ležících na jih a na sever od Pardubic, kde je vliv Hradecko-pardubické aglomerace nejvýraznější.

K rozvoji vzdělanosti nemalou měrou přispívá dynamicky se rozvíjející Univerzita Pardubice, která vznikla v roce 1994 rozšířením Vysoké školy chemicko-technologické. Dnes má Univerzita sedm fakult a ve školním roce 2007/2008 již počet studentů překročil 9 tisíc. Významné postavení na kulturní scéně Pardubického kraje zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Z oblasti sportu má nadregionální význam dostihový závod Velká pardubická steeplechase a motocyklové závody Zlatá přilba.

K turisticky atraktivním místům okresu patří historické jádro Pardubic se zámkem, pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a lázeňský areál v Lázních Bohdaneč. Za národní kulturní památku byl v polovině 90. let vyhlášen historický areál hřebčína v Kladrubech nad Labem. Pozoruhodné jsou expozice Afrického muzea v Holicích. Možnosti sportovního vyžití zejména pro cykloturistiku a pěší turistiku nabízí okolí bohdanečských rybníků a Kunětické hory. Pro vodní turistiku je vhodný Opatovický kanál. Naučné stezky osvětlují rybníkářskou tradici na Pardubicku. Vzhledem k tomu, že se Pardubicko přes veškerá opatření vyznačuje vyšší úrovní znečištění životního prostředí, využívá řada obyvatel tohoto regionu možnosti rekreovat se také v sousedních okresech, zejména na Chrudimsku.