Ústí nad Orlicí inzerce zdarma, bazar

Okres Ústí nad Orlicí vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením bývalých okresů Lanškroun a Ústí nad Orlicí, převážné části okresů Vysoké Mýto a Žamberk, menší části okresu Litomyšl a několika obcí za historickou hranicí Moravy z okresu Zábřeh (Cotkytle, Červená Voda, Krasíkov, Strážná, Tatenice a část Bílé Vody včetně Moravského Karlova). Tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje. Svoji rozlohou 1 267 km2 je po okrese Svitavy druhým největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 28 %. Hustota zalidnění 110 obyvatel na km2 je v kraji druhá nejvyšší po okrese Pardubice. Je jediným příhraničním okresem v Pardubickém kraji. Kromě krátké hranice s Polskou republikou na severovýchodě (30 km) hraničí na východě s Olomouckým krajem, na jihu a západě postupně s okresy Pardubického kraje, přitom nejdelší hranici má s okresem Svitavy. Na severozápadě sousedí s Královéhradeckým krajem. Silniční dopravě slouží hraniční přechod Dolní Lipka, železniční dopravě hraniční přechod Lichkov.
Okres je značně členitý – od rovin na západě po horský reliéf na severovýchodě. Území okresu leží v nadmořské výšce od 239 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 1 424 m (Králický Sněžník, nejvyšší místo Pardubického kraje). Do severozápadní části okresu zasahuje výběžek Orlické tabule. Jihozápadní a střední část náleží ke Svitavské pahorkatině. Východní část okresu tvoří Podorlická pahorkatina táhnoucí se od Žamberka přes Letohrad až po Lanškroun. Do východní části okresu zasahují Orlické hory (Suchý vrch 995 m a Buková hora 958 m), severovýchodní výběžek okresu je převážně tvořen masivem Králického Sněžníku. Na jihovýchodě zasahuje do území okresu malou částí Zábřežská vrchovina. Pestrost geologického podloží ovlivnila i rozložení různých typů půd od lehkých písčitých na Vysokomýtsku přes středně těžké na Orlickoústecku po těžké na Českotřebovsku.

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Větší část okresu leží v povodí Labe, menší východní část v povodí Moravy. Hlavním tokem v okrese je Tichá Orlice, na severu Divoká Orlice, na jihu Třebovka a na východě Moravská Sázava. Největší vodní plochou je se 110 ha Pastvinská přehradní nádrž. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Vysokomýtské synklinály umožňují zásobovat vodou i uživatele mimo okres.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Podnebí okresu se výrazně mění s nadmořskou výškou. Oblast Vysokomýtska (západ) je nejteplejší a nejsušší. Průměrná roční teplota vzduchu zde je 8 ˚C, úhrn srážek je 650 – 700 mm. Oblast Lanškrounska (východ) je chladnější v průměru o 1 ˚C a úhrn srážek je o 100 mm vyšší. Výrazně chladnější a vlhčí klima má Králicko a část Žamberska, kde je ve vyšších polohách průměrná teplota jen 4 – 5 ˚C a průměr srážek převyšuje 900 mm.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 75 748 hektarů, z toho orná 48 197 ha, trvalé travní porosty 23 806 ha, sady a zahrady 3 746 ha, vodní plochy 1 282 ha. Na lesní půdu připadá 31,3 % rozlohy okresu.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je orlickoústecký okres rozdělen na 115 obcí, z toho 10 měst a jeden městys (Kunvald). Z celkového počtu 139 381 obyvatel (k 31. 12. 2008) tvořily ženy 50,6 %. V uplynulých 10 letech se počet obyvatel okresu postupně snižoval. Obrat v roce 2006 byl umožněn zvýšením počtu živě narozených dětí při současném poklesu počtu zemřelých osob v poproduktivním věku a v roce 2007 výrazným migračním přírůstkem osob v produktivním věku ze zahraničí.

Zemědělství se vzhledem k vyššímu zastoupení méně příznivých podmínek zaměřuje na chov skotu a s tím v rostlinné výrobě související produkcí krmiv (pícniny na orné půdě, louky a pastviny). Okres Ústí nad Orlicí má po okrese Pardubice nejrozsáhlejší průmyslovou základnu. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Největší objem produkce připadal v předchozích letech na elektrotechniku, textilní průmysl, výrobu strojů a zařízení. V poslední době však význam textilu poklesl, naproti tomu stále roste podíl výroby dopravních prostředků (autobusů).

Z hlediska dopravní infrastruktury je v okrese rozvinutá především železniční síť. Hlavní trati jsou elektrifikované, v roce 2008 byla dokončena elektrifikace trati Letohrad – Lichkov, což umožní rozšířit tranzitní dopravu do Polska. Nejvýznamnějším dopravním uzlem je Česká Třebová.

Dlouhodobě má ústecký okres poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. V roce s nejvyšší nezaměstnaností (2004) hledalo v okrese práci 8,9 % práceschopného obyvatelstva. Postupně se míra registrované nezaměstnanosti snížila až na 5,0 % ke konci roku 2007.

K největším investicím patří v okrese výstavba průmyslových závodů v České Třebové, v Lanškrouně, v Ústí nad Orlicí, v Zámrsku a rekonstrukce závodu ve Vysokém Mýtě. K významným stavebním akcím v okrese lze též zařadit stavbu železničního koridoru, popř. rekonstrukci čistíren odpadních vod. Obchodní řetězce vystavěly ve větších městech v okrese supermarkety a svá obchodní a servisní střediska zde umístili nejvýznamnější producenti automobilů.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. Rekonstrukce bytů po sovětské posádce zvýšila nabídku bytů v 90. letech ve Vysokém Mýtě, Klášterci nad Orlicí, České Třebové a v Červené Vodě. Nejintenzivnější bytová výstavba po roce 2000 probíhala na Lanškrounsku. Tato skutečnost bezprostředně souvisí s tím, že se v posledních 10 letech ve městě Lanškrouně dynamicky rozvíjí řada firem.

Ke zlepšení životního prostředí ve městech přispěly úpravy jejich center. Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo čištění koryt řek a došlo k obnově vodní nádrže Srnov. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky s využitím prostředků z evropských fondů.

K turisticky atraktivním místům okresu patří zříceniny hradů Lanšperk, Litice a Žampach, historická jádra měst a malebná krajina s málo narušeným životním prostředím. Na Vysokomýtsku se stává turistickou dominantou rekonstruovaný areál zámku v Nových Hradech. Z novodobé historie poutá pozornost soubor pevností, vybudovaných před 2. světovou válkou v okolí Králík, Těchonína a Mladkova. Severní okraj okresu je součástí Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, na severovýchodě se rozkládá Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Mezi chráněná území je zařazeno i údolí Divoké Orlice u Klášterce nad Orlicí a Tiché Orlice u Chocně (Peliny). Z přírodních parků lze uvést Lanškrounské rybníky, Jeřáb u Červené Vody a nejvýchodnější výběžek Orlických hor Suchý vrch – Buková hora. Lepšímu poznání přírody přispěly i nově vybudované rozhledny na Křížové hoře u Červené Vody, na Valu u Králík a na Kozlovském kopci u České Třebové.