Třebíč inzerce zdarma, bazar

Třebíčský okres jako správní jednotka vznikl v roce 1855, kdy se Třebíč stala sídlem smíšeného okresního úřadu. V roce 1868 bylo v Třebíči zřízeno okresní hejtmanství (okresní úřad) a v následujících 80. letech se rozloha okresu Třebíč měnila jenom nepatrně připojením či odloučením několika obcí. Zásadní reorganizaci zažil však v letech 1948 a 1960, od té doby se už jeho hranice nezměnily. Měnil se ovšem počet obcí –slučováním, osamostatňováním a ve dvou případech též zánikem – jejich velikost a systém správy.
Okres Třebíč svou rozlohou 1 519 km2 patří k velkým okresům (v kraji druhý největší), na druhé místo se řadí i počtem obyvatel a hustotou osídlení. Území okresu tvoří pahorkatiny jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, do nichž se hluboko zařezávají údolí řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné. To jsou hlavní, ale nepříliš vodnaté toky okresu i jinak chudého na vodu, kterou však zachycuje také kolem 250 rybníků a též přehrady u Dalešic a Mohelna (zdroje vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany), jež v 70. letech zatopily velkou část malebného údolí řeky Jihlavy. Více než čtvrtinu rozlohy okresu pokrývají lesy. Zvláště hluboké lesy nalezneme na západě a severozápadě okresu, ale i na východě a jihovýchodě podél toků Oslavy, Chvojnice a Rokytné a na jihu pod Dešovem a Novými Syrovicemi.
Podnebí je suchozemské, drsnější a vlhčí ve vyšších polohách severní a severozápadní části okresu, sušší a teplejší na východě a jihovýchodě. Dlouhodobý teplotní průměr okresu činí 7,2-7,9 stupňů Celsia a srážkový průměr kolem 500 mm (z toho ve vegetačním období asi 375 mm), výši srážek negativně ovlivňuje srážkový stín Jihlavských vrchů.
Dopravní síť okresu tvoří pouze dvě jednokolejné železniční trati Okříšky-Znojmo a Jihlava-Brno se dvěma lokálními spoji (Studenec-Křižanov a Moravské Budějovice-Jemnice) a síť silnic - většinou III. třídy. Významnější silniční tahy představují pouze silnice Brno-České Budějovice a Znojmo-Jihlava. Největším dopravním problémem (nepočítáme-li neutěšený stav řady komunikací) je napojení okresního města na dálnici a jeho spojení s novým krajským městem. První problém by měla alespoň částečně vyřešit rekonstrukce silnice Třebíč-Velké Meziříčí.
Na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese těžce dolehly důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Důsledkem likvidace nebo alespoň dramatického omezení výroby v největších podnicích okresu – na prvním místě je třeba jmenovat BOPO Třebíč – se stala vysoká nezaměstnanost, k níž přispělo i propouštění v ostatních podnicích a úřadech. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých firmách mohl důsledky těchto procesů jen do jisté míry utlumit. Vysoká nezaměstnanost a nízké platy jsou dnes hlavními problémy třebíčského okresu. Zvlášť tíživá je situace na vesnicích, kde se k obecným problémům přidružuje ještě útlum zemědělství a špatná dopravní obslužnost.
Vzhledem ke své malebné, do značné míry zachované a ekologicky poměrně málo zatížené krajině, řadě přírodních i historických památek – v širší veřejnosti ovšem většinou málo známých - má třebíčský okres předpoklady k rozvoji turistického ruchu, zejména agroturistiky a cykloturistiky, které však dosud zůstávají prakticky nevyužity.