Plzeň-město inzerce zdarma, bazar

Okres Plzeň-město je nejmenším, ale zároveň nejlidnatějším okresem Plzeňského kraje. K 1. 1. 2008 měl 180 799 obyvatel (hustota obyvatelstva činila 692 osob na km2) na celkové rozloze 26 143 ha. Leží zhruba uprostřed Plzeňského kraje a sousedí na západě a severu s okresem Plzeň-sever, na jihu a jihovýchodě s Plzní-jihem a na západě s okresem Rokycany. Již od svého vzniku v roce 1295 je město Plzeň důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberku a Řezna.

Charakter polohy okresu je dán tvarem Plzeňské kotliny a vějířovitým soutokem čtyř protékajících řek (Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy), které se spojují do společného toku řeky Berounky. Úhlava přitéká od Klatov a vlévá se do Radbuzy, přitékající od Staňkova, v jižní části Doudlevec. Radbuza se za pivovarem vlévá do Mže, která teče od Radčic. Ze Šťáhlav pak přitéká Úslava, protéká přes Božkov, Lobzy a Letnou a na Doubravce se také vlévá do Mže. Přímo město Plzeň obklopují četné vrchy - např. Chlum (416 m n. m.), Silvánský vrch (414 m n. m.), Švabiny (409 m n. m.), Hůrka (378 m n. m.) či Homolka (373 m n. m.). V nejbližším okolí je pak na jihovýchodě výrazná Radyně (567 m n. m.) a na severu Krkavec (504 m n. m.). Zcela nejvyšším bodem okresu je Červená skála - 452 m n. m., naopak nejnižším bodem je břeh Berounky pod Bukovcem - 293 m n. m.

Silniční síť města Plzeň měřila k 31. 12. 2006 131 km, z čehož dálnice byly dlouhé 5 km, silnice I. třídy 48 km, silnice II. třídy 23 km a III. třídy 56 km. V Plzni se nachází jak velké autobusové nádraží, odkud vyjíždějí pravidelné mezinárodní spoje i přímé místní linky, tak i nádraží Českých drah. Okres protínají železniční trati regionálního i celostátního charakteru, 6 celostátních tratí přímo vyjíždí z Plzně (do Prahy, Českých Budějovic, Klatov/Železné Rudy, Domažlic, Chebu a Žatce). Systém městské hromadné dopravy zahrnuje přepravu po městě i jeho blízkém okolí tramvajemi, trolejbusy i autobusy.

Průmysl je nejrozvinutějším odvětvím této oblasti. Hlavním průmyslovým podnikem, ovlivňujícím ekonomiku kraje, je Škoda Plzeň, a.s., i když její význam v současnosti výrazně klesá. Plzeňský kraj je díky své západní poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Matsushita Television Central Europe (Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o.) na výrobu televizorů Panasonic. Dalšími významnými podniky jsou např. YAZAKI WIRING, s. r. o., HP-Pelzer k. s., Plzeňský Prazdroj, a. s., Stock Plzeň, a. s., či SCHNEIDER Plzeň s. r. o.

Zemědělství nemá v Plzni a přilehlém okolí výrazné postavení. Přesto zde zemědělské podniky k 31. 12. 2007 hospodařily na 12 749 ha zemědělské půdy, z toho ornou půdu tvořilo 9 194 ha, zahrady a ovocné sady 1 571 ha a travnaté porosty 1 984 ha. Nezemědělská půda se rozkládala na 13 394 ha, z čehož lesní půda zaujímala výměru 6 566 ha..

Ve stavebnictví podnikalo k 31. 12. 2007 v okrese Plzeň - město 5 726 stavebních subjektů, tedy opět nejvíce z celého kraje.

Obchodní činností (obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, ubytovací služby, stravování) se v okrese k 31. 12. 2007 zabývalo 17 810 obchodních subjektů ze 45 251 ubjektů v kraji celkem.

Podle údajů úřadu práce k 31. 12. 2007 bylo v okrese Plzeň-město evidováno 4 091 uchazečů o práci, z toho 2 251 žen, 277 absolventů a mladistvých a 775 občanů se změněnou pracovní schopností. Počet volných pracovních míst činil 8 550. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla 3,64% (druhá nejnižší v kraji).

Jako vzdělávací centrum má město velmi rozvinutý školský systém. Ve školním roce 2005/2006 se zde nacházelo 46 mateřských škol, 29 základních škol, 6 gymnázií, 16 středních odborných škol, 11 středních odborných učilišť, 3 vyšší odborné školy a 2 univerzity.

Zdravotní péči v okrese zabezpečovalo v roce 2006 celkem 1 378 lékařů, 4 nemocnice, 58 ostatních samostatných zdravotnických zařízení a 44 lékáren a výdejen léků. Na 1 lékaře připadlo v průměru 118 obyvatel, což je nejméně z celého Plzeňského kraje. V roce 2007 bylo průměrné procento pracovní neschopnosti v okrese Plzeň-město 5,463%.

Bohatý kulturní život ve městě Plzeň umožňovalo v roce 2006 10 divadelních scén, 6 stálých kin, 2 přírodní amfiteátry, 6 muzeí, 25 galerií a 42 veřejných knihoven (včetně poboček). V historickém jádru města stojí za shlédnutí i velké množství pamětihodností a architektonických zvláštností. Pivovar Plzeňský Prazdroj z roku 1852 patří mezi nejznámější pivovary na světě. Mnoho turistů navštěvuje proto Pivovarské muzeum a jeho četné sbírky, jednu z největších českých pivnic Na Spilce i samotný pivovar. Ojedinělý v Čechách je přírodní areál Zoologické a botanické zahrady Plzeň, Plzeňské sady, Borský či Lochotínský park.

Cestovní ruch této oblasti zaručují také mnohé přírodní zajímavosti. Z technického i krajinářského hlediska je unikátní pozdně gotické dílo z konce 15. století - Bolevecká rybniční soustava. Od konce 19. století je zde záměrně využíváno 12 rybníků a hustá síť rekreačních a turistických cest. Turisticky atraktivní jsou též naučné stezky buď přímo na území města Plzně - Zábělá, Homolka a Sigmondova stezka právě podél Boleveckých rybníků; dále i v okolí města poblíž Starého Plzence - po stopách "Staré Plzně" v přírodní rezervaci Andrejšky se zajímavými skalními útvary.

Plzeň i její okolí má bohužel extrémně narušené životní prostředí. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v celé České republice. Území je zatíženo vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou, časté je zde i inverzní počasí.