Plzeň-jih inzerce zdarma, bazar

Okres Plzeň-jih leží v jihozápadní části Plzeňského kraje. Hraničí se všemi ostatními okresy kraje a částečně s krajem Jihočeským a Středočeským. Okres se rozkládá na ploše 990 km2, tj. 13,1% rozlohy kraje a je tak 5. největším na jeho území. Počtem 59 651 obyvatel (k 1. 1. 2008) se řadí na 5. místo v kraji, hustotou osídlení 60 obyvatel na 1 km2 je v kraji 3. nejlidnatějším (za okresy Plzeň-město a Rokycany). Sever okresu představuje území, které vykazuje těsné vazby s městem Plzeň a tvoří pro něj silné zázemí. Nejsevernější část patří přímo k plzeňské aglomeraci. S rostoucími vzdálenostmi vliv Plzně na přilehlá území klesá.

Povrch území tvoří mírně zvlněná pahorkatina, ve střední části s Přešticko-blovickou vrchovinou. Na východě se táhne pásmo Brdské vrchoviny s nejvyšším bodem "Nad Maráskem" (802 m n. m.). Z geologického hlediska tvoří oblast okresu usazené horniny algonkického až devonského stáří - břidlice a fylity, buližníky, vápence prostoupené vyvřelými spility. Místy se nachází i žula a její odrůdy (Štěnovice a okolí). V okrese jsou značná ložiska kaolinických zemin, barevných jílů a hlín (Dnešice a okolí). Podnebí okresu je vnitrozemského charakteru s delšími obdobími sucha. Klimaktický ráz podnebí je mírně teplý, suchý až mírně vlhký s nízkými srážkami vlivem dešťového stínu. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Úslava protékající okresem v délce 52 km, dále Radbuza s délkou 29 km a Úhlava 27 km. V okrese je i celá řada rybníků, z nichž největší je Žinkovský o rozloze 57,8 ha a Merklínský 35,8 ha. Významné je i lesní bohatství s nejrozsáhlejším komplexem lesů na východě na úpatí Brd. Za významnou část přírodního bohatství lze považovat zemědělskou půdu, která pokrývá 60,2% celkové plochy okresu a lesní porosty, které tvoří 30,1% jeho rozlohy.

Okres Plzeň-jih vznikl v roce 1960 z území dřívějšího okresu Blovic a části dřívějších okresů Plzeň-venkov, Přeštice, Stod, Blatná, Rokycany, Horažďovice a Klatovy. V uvedeném roce přešlo do okresu 194 obcí. Během dalších let docházelo postupně k různým administrativně-správním změnám. Výsledkem je správní rozdělení okresu k 31. 12. 2007, kdy okres Plzeň-jih zahrnoval 90 obcí.

Jako jeden z mála okresů v České republice neměl a nemá okres Plzeň-jih vlastní okresní město. Jeho funkci nahrazovalo město Plzeň a 6 měst, lokalizovaných rovnoměrně v rámci okresu. Reforma územní veřejné správy byla legislativně završena schválením zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a stanovení obcí s rozšířenou působností (ORP) ve znění pozdějších předpisů. Vymezení ORP vycházelo ze stanovisek zastupitelstev obcí, z určení minimálního počtu obyvatel v příslušném správním obvodu a ze souhrnu geografických kritérií (dostupnost centra, hustota osídlení, dojížďka za prací aj.). Okres Plzeň-jih, který dříve spravoval okresní úřad, se administrativně rozdělil na 4 ORP (Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod).

Územím okresu probíhá několik důležitých dopravních tras. V železniční dopravě je to zejména trať Plzeň-České Budějovice, jejíž elektrifikace významně ovlivňuje rychlost dopravy a příznivě zlepšuje životní prostředí. Neméně významné jsou i tratě Plzeň-Klatovy (Železná Ruda) a Plzeň-Domažlice v návaznosti na přechody do SRN. Přes území okresu vede celkem 875 km silnic, z toho dálnic 15 km, silnic I. třídy 95 km a to ve směrech na České Budějovice, na Klatovy a na Domažlice. Silnic II. třídy je v okrese 226 km a III. třídy 540 km.

Zásoby nerostných surovin, které představují potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v okrese Plzeň-jih využívají zejména jako surovinová základna pro průmysl stavebních hmot zastoupený především firmou Lassesberger a.s.

V zemědělství Plzeňského kraje hraje okres Plzeň-jih významnou roli. Podle údajů k 31. 12. 2007 se zde hospodařilo na 59 567 ha zemědělské půdy (tj. 60,2% rozlohy okresu), z toho připadá 42 940 ha na půdu ornou (tj. 72,1% zemědělské půdy). Rostlinná výroba je orientována zejména na pěstování pšenice, ječmene, brambor, řepky a kukuřice (na zeleno i na siláž). Živočišná výroba se soustřeďovala především na chov skotu, prasat a drůbeže.

Ve školním roce 2005/2006 bylo v okrese Plzeň-jih 39 mateřských škol, 28 základních škol, dále 1 gymnázium, 2 střední odborné školy a 4 střední odborná učiliště. Pro potřeby zdravotnictví fungovala v okrese k 31. 12. 2006 1 nemocnice, 17 ostatních samostatných zdravotnických zařízení, 2 odborné léčebné ústavy a 17 lékáren a výdejen léků. Zdravotní péči zajišťovalo 206 lékařů. Na jednoho lékaře připadalo 337 obyvatel. Průměrné procento pracovní neschopnosti činilo v roce 2007 v okrese 6,608%.

V rámci Plzeňského kraje patří okres Plzeň-jih k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2007 bylo evidováno v okrese 1 079 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 3,27% míře registrované nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními okresy podle nejnižší míry nezaměstnanosti zaujímal okres Plzeň-jih 1. místo v kraji. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Tachov s 6,42%. Relativně příznivý trend v zaměstnanosti je dán polohou okresu (ve vztahu ke krajskému městu) a dopravní dostupností. Jde v podstatě o jakési zázemí krajského města, které poskytuje velké části obyvatel okresu nejen zaměstnání, ale také většinu školních, zdravotnických, kulturních a jiných služeb. K 31. 12. 2007 evidoval úřad práce v okrese Plzeň-jih 902 volných pracovních míst, tj. 1,2 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v okrese Plzeň-jih z celkového počtu nezaměstnaných 6,4%.

Životní prostředí okresu Plzeň-jih lze v rámci kraje hodnotit celkem příznivě, je ovlivněno svým venkovským charakterem, nízkým podílem průmyslu a svými přírodními a klimatickými podmínkami. Hodnoty měrných emisí základních znečisťujících látek tuhých, oxidu siřičitého a oxidu dusíku jsou jedny z nejnižších v kraji. Hodnoty měřených emisí oxidu uhelnatého a uhlovodíků se pohybují kolem průměrné hodnoty kraje. Na pořízené investice na ochranu životního prostředí bylo vynaloženo v roce 2006 37 399 tis. Kč, tj. 4,6% z celkových nákladů kraje. Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny bylo na území okresu vyhlášeno 6 maloplošných chráněných území (3 přírodní památky a 3 přírodní rezervace). Mezi nejznámější patří: v okolí Starého Plzence přírodní památka Starý rybník a na úpatí Radyně přírodní památka Andrejška s výraznými buližníkovými skalními útvary. Po lesních přístupových cestách ze Ždírce a Měcholup je dostupná národní přírodní rezervace smíšeného porostu Chejlava o rozloze 25,9 ha. V části Brdského pohoří v okolí Nových Mitrovic se zachovaly nejcennější zbytky přirozených horských, převážně bukových lesů. Přírodní rezervace Chynínské buky je stará bučina téměř pralesového rázu s bohatou hájovou květenou. Jiný charakter má rezervace Fajmanova skála, kde zvětráváním žulových skal vzniklo rozsáhlé kamenné moře, na němž rostou pokřivené staleté borovice. Severně od Mítova se rozkládá bukojedlová rezervace s bohatou květenou Kokšín. Přírodní rezervace teplomilné vzácné a chráněné květeny Zlín se nachází na Přešticku poblíž Dolní Lukavice.

Okres Plzeň-jih svým charakterem, čistým životním prostředím i geografickou polohou přispívá k rozvoji rekreace a cestovního ruchu. Za zmínku stojí lovecký zámek Kozel, barokní zámek v Nebílovech, dominanta nepomucké oblasti Zelená hora se zámkem, historicky významná zřícenina gotického hradu Vlčtejn a pseudorenesanční zámek Žinkovy. Zajímavá oblast je i oblast Přešticka nejen svými architektonicko-sakrálními stavbami, ale i svými rodáky (hudební skladatel J. J. Ryba a architekt a stavitel J. Hlávka). V okolí Stodu se nalézá obec Chotěšov s bývalým klášterem premonstrátek ze 13. století. Zachovalou lidovou architekturu představují obce Mítov, Lipnice a Řesanice, které byly vyhlášeny vesnickou památkovou zónou.
Na území okresu Plzeň-jih vzniklo v roce 2000 pět mikroregionů: Nepomucko, Přešticko, Radbuza, Radyně a Úslava. Snahou je na základě dobrovolného sdružení obcí společné řešení problémů rozvoje příslušného území. Téměř všechny obce okresu jsou zapojeny do činnosti některého z těchto mikroregionů, některé obce jsou sdruženy i mimo okres.