Kutná Hora inzerce zdarma, bazar

Okres Kutná Hora se rozkládá na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi středními toky Sázavy a Labe. Je okrajovým okresem Středočeského kraje a leží v jeho jihovýchodním cípu. Svojí severní hranicí hraničí s okresem Kolín, na jihozápadě s okresem Benešov. Celou svou východní hranicí tvoří hranici s kraji Pardubickým a Vysočinou, s jejich okresy Pardubice, Chrudim a Havlíčkův Brod.

Území okresu nemá jednotný přírodní ráz. Na jeho podobě se uplatňovaly mnohé a rozmanité geologické vlivy. Patří ke třem horopisným celkům – Českomoravské vrchovině, Čáslavské kotlině a Polabské nížině. Nejníže položené místo okresu (198 m n.m.) je v jeho severní části, kde potok Klejnarka opouští území okresu, nejvyšší je vrch „Na Průhoně“ (551 m n.m.) u Třebětína. V ose západ-východ měří okres Kutná hora 49 km, v ose sever-jih 38 km.

Rozlohou 917 km2 zaujímá okres 4. místo v rámci Středočeského kraje a 8,3 % z jeho celkové rozlohy. Zemědělská půda zaujímá 65,6 % rozlohy okresu a lesy 23,7 %. Počtem 81 obyvatele na 1 km2 se řadí mezi nejřidčeji osídlená území Středočeského kraje. K 1. lednu 2008 bylo na okrese 88 obcí. Z celkového počtu získaly 4 obce statut města a 5 bylo stanoveno městysem. K 1. 1. 2008 bylo v okrese 74 585 obyvatel. Během roku 2007 bylo zaregistrováno 793 živě narozených dětí, což představuje 5,6 % z živě narozených v kraji, uzavřeno bylo 401 sňatků a rozvedeno 182 manželství.

V minulosti Kutnohorsko nepatřilo k průmyslovým oblastem středních Čech, převažovala zde zemědělská výroba. V poválečném období došlo postupně k rozšiřování nejen stávajících průmyslových kapacit, ale i k budování nových. Na počátku 90. let se průmyslová výroba realizovala v 11 odvětvích, zejména ve strojírenství, potravinářství, tabákovém průmyslu, sklářství, textilním a obuvnickém průmyslu. V průběhu 90. let někteří z významných zaměstnavatelů z ekonomických důvodů omezili svoji činnost případně zanikli, některým se podařilo najít vhodného investora a výrobu udržet či rozšířit. Mezi ty méně úspěšné se řadí např.: Sázavan Zruč nad Sázavou, Avia Kutná Hora, Praga Čáslav. Naopak díky zahraničnímu investorovi má velmi dobré výsledky Philip Morris ČR a.s. s produkcí tabákových výrobků, příznivých ekonomických výsledků dosahuje i ČKD Kutná Hora, a.s..

Zejména v důsledku útlumu výroby či racionalizace výroby v některých průmyslových podnicích a v souvislosti s polohou okresu na periferii Středočeského kraje, dosahuje okres Kutná Hora k 31. 12. 2007 druhé nejvyšší míry nezaměstnanosti ze všech okresů kraje. K 31. 12. 2007 bylo v okrese evidováno 2 547 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 6,12 %, i když oproti roku 2006 došlo ke snížení z 8,38 %. V okrese Kutná Hora bylo k poslednímu dni roku 2007 v registru ekonomických subjektů zapsáno 16 720 subjektů. V členění podle odvětví převažující činnosti tvoří se stejným podílem cca 15 % odvětví průmyslu, stavebnictví a maloobchod, zemědělství a lesnictví tvoří 8,1 %.

Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť a středních škol. Střední všeobecné vzdělání lze získat na dvou gymnáziích v Kutné Hoře a jednom v Čáslavi. Jsou zde i tři vyšší odborné školy. Velkou tradici má zejména Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Kutné Hoře s elektrotechnickým zaměřením.

Na Kutnohorsku se nachází mnoho kulturních památek nesmírné historické hodnoty. Historické jádro města Kutné Hory je prohlášeno za státní památkovou rezervaci a město je zapsáno i do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jádro této památkové rezervace, ojedinělé ve středních Čechách, tvoří stavební celek vyšlý z gotického středověku, který přesvědčivě dokumentuje prosperitu báňského podnikání. Ve čtrnáctém a patnáctém století byla Kutná Hora skutečnou pokladnicí státu, žilo zde šedesát tisíc lidí. Za prací ve zdejších stříbrných dolech a hutích přicházeli lidé z celé Evropy.

Jednou z nejstarších památek je kostelík sv. Jana Pavla v Malíně u Kutné Hory, pocházející z 10. století. Důležitou událostí architektonického rázu bylo založení cisterciánského kláštera v Sedlci v roce 1142, kde původně existoval románský kostel. K překrásným památkám patří stavby ze 14. století Vlašský dvůr, kostel sv. Jakuba a katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře. Významnou památkou je i kostnice v Sedlci a klášter Voršilek. Kromě toho má město Kutná Hora celou řadu překrásných měšťanských domů.

Na území okresu se však nachází i celá řada dalších kulturních památek. Je to například empírový zámek Kačina, ve kterém je nyní zemědělské muzeum, hrad Žleby z roku 1278 a celá řada dalších zámků (Suchdol, Tupadly, Žehušice, Rataje nad Sázavou a jiné). V r.1746 se v bývalé žehušické tvrzi narodil význačný český hudebník Jan Štic (v cizině známý jako Giovani Punto), který se v Paříži proslavil jako virtuoz ve hře na lesní roh.

Kutnohorsko má i několik významných přírodních památek. Největší je park a obora při zámku v Žehušicích, na rozloze 270 ha, kde se daří jak domácím listnatým stromům, tak i cizím druhům jehličnanů. Skupiny stromů jsou zde zavlažovány důmyslnou sítí vodních cest. Nechybí zde ani rozsáhlé porosty luk s pasoucími se bílými jeleny a černou mutací daňka skvrnitého. Národní přírodní památka Kaňk je světově nejproslulejší paleontologická lokalita svrchní křídy, jihovýchodní svah vrchu pak pokrývá teplomilná vegetace trávníků, ve kterých roste např.válečka prapořitá, sveřep přímý, šalvěj luční. Národní přírodní památka Rybníček u Hořan je jedinou lokalitou v republice v výskytem rdestice hustolisté.

Po obrovském rozvoji města Kutné Hory ve středověku jeho význam v pozdějších staletích postupně upadal. V současné době se město stalo významným turistickým i kulturním centrem celostátního významu.