Klatovy inzerce zdarma, bazar

Klatovský okres je jedním z příhraničních okresů České republiky. Na severu a západě hraničí s okresy Plzeňského kraje (Plzeň-jih a Domažlice), na východě s okresy Jihočeského kraje (Strakonice a Prachatice) a na jihu tvoří hranici okresu v délce asi 70 km státní hranice se SRN. Jeho rozloha činila k 31. 12. 2007 194 560 ha, z toho připadá na zemědělskou půdu 90 172 ha. Touto svojí rozlohou je největším okresem kraje, na jehož ploše se podílí 25,7%.

Povrch okresu je značně členitý. Jeho jihozápadní stranu tvoří po celé délce pohoří Šumavy, které je v pásmu hranic nejvyšší a kde je rovněž nejvyšší místo okresu - Velká Mokrůvka vysoká 1 370 m. Převážná většina okresu je v oblasti horské a podhorské. Reliéf krajiny klesá od hraničních hor směrem do vnitrozemí a přechází pahorkatinou k nejníže položeným místům okresu v povodí Úhlavy v místech, kde opouští okres Klatovy a kde je nadmořská výška zhruba 360 m.

Plných 43,1% plochy okresu zaujímají lesy, které jsou nejen důležitým zdrojem suroviny pro dřevařský průmysl, ale mají neustále se zvyšující biologický a klimatický význam.

Šumava je evropským rozvodím a pramení zde dva hlavní toky okresu - Otava a Úhlava. Na řece Úhlavě se nachází vodní nádrž Nýrsko, která slouží jako zásobárna pitné vody pro část klatovského okresu. Obě dvě řeky Úhlava i Otava přináleží do povodí Labe. Mimořádné místo zaujímají dvě šumavská jezera ledovcového původu - Černé (17,6 ha) a Čertovo (10 ha), obě v nadmořské výšce 1 000 m.

Pro vodní hospodářství okresu je důležitá řada rybníků, které dohromady představují 1 084 ha. Největší z nich, Kozčínský, má výměru 104 ha, téměř 70 ha mají rybníky Myslívský a Hnačovský. Rybníky slouží převážně k chovu ryb, ale i k rekreaci (koupání, vodní sporty) a případně jako požární nádrže.

Počtem obyvatel je okres Klatovy na druhém místě v kraji s nízkou hustotou obyvatel 45 na 1 km2. Počet obyvatel k 1. 1. 2008 činil 88 345 osob.

Při sledování dlouhodobého vývoje počtu obyvatel okresu se jednoznačně projevuje neustálý pokles, a to po celé poválečné období. Spolu s ním dochází k přesunu obyvatel do měst. V Klatovech bydlelo k 1. 1. 2008 25,9% veškerého obyvatelstva okresu, v Sušici 13,0% a v Horažďovicích 6,4%.

Pokud obyvatelstvo okresu Klatovy rozdělíme do 3 věkových skupin, pak děti do 14 let tvořily k 1. 1. 2008 14,2%, obyvatelé ve věku 15-64 let 70,5% a osoby ve věku 65 a více let 15,3% z celkového počtu obyvatel.

Míra registrované nezaměstnanosti byla k 31. 12. 2007 v okrese 6,22%. Ke stejnému datu bylo na klatovském okrese 2 991 neumístěných uchazečů o zaměstnání a 1 323 volných pracovních míst.

Zemědělství v roce 2007 obhospodařovalo 90 172 ha zemědělské půdy, tj. 46,3% z celkové výměry okresu. Z této výměry připadlo 50 044 ha na ornou půdu. Z orné půdy největší osevní plochu zaujímají obiloviny. Z obilovin se nejvíce na klatovském okrese pěstuje pšenice a ječmen. Za poslední desetiletí se zvýšila osevní plocha řepky. V okrese se rovněž pěstují brambory (konzumní i průmyslové). Začíná být tendence ve zvyšování pěstování průmyslových brambor.

Živočišná výroba na okrese je zaměřena na chov skotu. Rozšiřují se počty ovcí a koz.

Průmysl je zde soustředěn do tří středisek: Klatovy, Sušice a Horažďovice.

Poměrně malé zastoupení průmyslu a plných 43,1% lesů z celkové výměry okresu již samo předznamenává dobrý stav životního prostředí. Z tohoto hlediska patří životní prostředí okresu mezi nejpříznivější v kraji, přičemž jižní polovina území - podhůří Šumavy a Šumava patří mezi nejkvalitnější oblasti České republiky vůbec. Rozhodující zdroje znečištění ovzduší se nachází u tří průmyslových středisek - v Klatovech, Horažďovicích a Sušici, kde přispívá k nepříznivému stavu i špatně provětraná inverzní kotlina a poněkud drsnější klima.

Z hlediska dopravního má okres Klatovy řídkou železniční síť, takže velké území oblasti Šumavy (Hartmanicko, Kašperské Hory) nemá železniční spojení. Okresem probíhá hlavní železniční trať Plzeň-Klatovy-Železná Ruda a východním okrajem trať Plzeň-České Budějovice, uvnitř okresu pak vedlejší trať Horažďovice-Klatovy-Domažlice. V Železné Rudě je železniční celní přechod se SRN.

Poměrně hustá je síť silnic, z nichž však velká část vzhledem k požadovaným technickým parametrům automobilové dopravy nevyhovuje. Silniční síť k 31. 12. 2006 měřila 1 127 km, z toho je 105 km silnic I. třídy, 358 km II. třídy a 665 km III. třídy. Silniční celní přechody se SRN jsou v klatovském okrese dva - Svatá Kateřina a Železná Ruda.

Město Klatovy s 22 890 obyvateli (stav k 1. 1. 2008) bylo původně slovanská osada, která vznikla na obchodní zemské stezce z Bavor. Jižně od původní vsi založil Přemysl Otakar II. v letech 1260-1263 královské město, opevněné hradbami a příkopy. Za husitského hnutí byly Klatovy baštou táborského svazu měst a po příchodu jezuitů roku 1636 byly pokatoličtěny. Významným hospodářským a kulturním centrem jsou od 16. století a tento status si dochovaly do dnešních dnů. Historické jádro má gotický půdorys s řadou měšťanských domů často gotického původu, renesančně či barokně upravených. Nalézají se zde i nově opravené zbytky městského opevnění ze 14. a 15. století zesílené baštami a věžemi.

Symbolem města je pozdně gotická Černá věž s renesanční radnicí, sousedním jezuitským kostelem a za opačným rohem náměstí Bílá věž s farním kostelem. Významnou památkou vedenou v seznamu UNESCO je jezuitská barokní lékárna U bílého jednorožce. Další neméně zajímavou památkou jsou klatovské katakomby s mumiemi.

Velké množství lesů, přírodní krásy a klid vytvářejí příznivé podmínky pro využití Šumavy jako rekreační oblasti. Z hlediska životního prostředí patří Šumava a její podhůří mezi nejkvalitnější oblasti v České republice. Charakter přírodního prostředí Šumavy umožňuje především pěší turistiku, návštěvy kulturních památek a přírodních pozoruhodností, cykloturistiku prakticky na celém území Šumavy. Na některých vodních tocích jsou vhodné úseky pro vodní turistiku. V zimním období jsou zde výhodné podmínky pro lyžařskou turistiku, rekreační sjezdové lyžování i běh na lyžích. Přitažlivé jsou i kulturní a historické památky, mezi nejzajímavější patří Hrad Rabí (největší hrad v Čechách, který byl založen po roce 1300), Hrad Švihov (původně tvrz, hrad byl postaven v roce 1480), Klenová (hrad ležící jihozápadně od Klatov, kde se dnes nachází Galerie výtvarného umění), Hrad Velhartice (vedle hradu zde vzniká skanzen lidové architektury), Kašperk (zřícenina hradu, hrad byl postaven na rozkaz Karla IV. pro ochranu zemské hranice) a Zámek Horažďovice (zde se dnes nachází Městské muzeum). Turisticky zajímavá je rovněž oblast Chudenicka, kde se vedle zámku nachází Americká zahrada se vzácnou květenou.

Okres Klatovy lze považovat téměř celý za jednu rozsáhlou rekreační oblast, velmi atraktivní a stále vyhledávanější. V popředí zájmu je především oblast Šumavy v hraničním pásmu, ale i její podhůří, dále pak města Sušice a Klatovy, z rekreací u vody pak povodí Otavy, rybníky Hnačov a Valcha.