Benešov inzerce zdarma, bazar

Okres Benešov se rozkládá v jižní části Středočeského kraje na předělu mezi střední a jižní částí Čech. Na západě sousedí s okresy Příbram a Praha-západ, na severu s okresy Praha-východ, Kolín a Kutná Hora, na východě s okresem Havlíčkův Brod z kraje Vysočina, na jihu pak s okresy Pelhřimov (kraj Vysočina), Tábor a Písek (kraj Jihočeský).

Povrch převážné části okresu tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Terén okresu je členitý, lesnatý, s mnoha rybníky. Nadmořská výška kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Pro hornatost okresu je typický táhnoucí se hřeben s Českou Sibiří, Sedleckou kotlinou. Nejvyšším bodem okresu je vrch Mezivrata (712 m n.m.).

Část přirozených hranic okresu tvoří na severozápadě tok Vltavy až po Slapskou nádrž a z východní strany do Vltavy přitékající Sázava. Vybudováním Slapské přehrady na Vltavě a nádrže Švihov na Želivce změnila část těchto vodních toků zcela svůj charakter. Slapská vodní nádrž o ploše zhruba 1 390 ha (při naplnění) představuje nejen rezervoár užitkové vody, ale stala se jedním z nejvýznamnějších center hromadné i individuální rekreace ve Středních Čechách. Nádrž Švihov o ploše 1 400 ha slouží jako zásobárna pitné vody.

Svojí rozlohou 1 475 km2 zaujímá 13,4 % z rozlohy Středočeského kraje a je druhým největším okresem v kraji. Zemědělská půda tvoří 62 % a lesy 28 % z rozlohy okresu. Hustotou osídlení 63 obyvatel na km2 patří mezi nejméně osídlené okresy kraje.

V současné době náleží do okresu Benešov 115 obcí, z nichž 9 má statut města a 10 obcí bylo Poslaneckou sněmovnou stanoveno městysem. V okrese bylo k 31. 12. 2007 celkem 92 631 obyvatel. Během roku 2007 bylo zaregistrováno 1 018 živě narozených dětí, tj. 7,1 % z živě narozených ve Středočeském kraji, bylo uzavřeno 516 sňatků a rozvedeno 211 manželství.

Území okresu mělo dříve vysloveně zemědělský charakter. V současné době se stalo důležitým odvětvím ekonomické činnosti, kromě lesního hospodářství, i stavebnictví a průmysl. K 31. 12. 2008 bylo v okrese zapsáno celkem 24 185 subjektů v registru ekonomických subjektů. Podle převažující činnosti tvoří zemědělství a lesnictví 8,5 %, průmysl 14,5 %, stavebnictví 14,8 % a maloobchod 16,1 %.

K 31. 12. 2007 bylo v rámci okresu Benešov evidováno 1 542 uchazečů o zaměstnání. Registrovanou mírou nezaměstnanosti, která činila 3 %, se řadí v rámci kraje na 4. místo, kde oproti roku 2006 došlo ke snížení ze 3,88 %. Tuto příznivou situaci ovlivňuje zejména dobrá dopravní dostupnost k Hlavnímu městu Praze.

Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť, středních i vyšších škol. Střední všeobecné vzdělání lze získat na gymnáziu v Benešově nebo Vlašimi. Jsou zde i 2 vyšší odborné školy, jedna se zemědělským zaměřením, absolventi druhé jsou diplomovanými očními techniky.

Benešovsko představuje jednu z nejzachovalejších oblastí po stránce přírodovědné. Rozmanitá krajina s vodními toky dává široké možnosti pro rekreaci, turistiku i návštěvy kulturních památek. V jižní části Benešovska se nachází chráněná krajinná oblast „Blaník“ o rozloze 4 000 ha. Jejím účelem je chránit typ staré kulturní zemědělské krajiny. Ve vyvážené harmonické krajině dominují Velký a Malý Blaník. Chráněná krajinná oblast je bohatá na historické a archeologické památky. Za přírodní rezervaci je vyhlášen například Podhrázský rybník u Bystřice – největší na okrese – kde hnízdí několik desítek druhů ptáků a je též vyhledávanou zastávkou tažných ptáků. Národní přírodní rezervace Ve Studeném, 2 km od města Sázavy, má zachovány porosty pralesovitého charakteru. K nejvýznamnějším kulturním památkám patří bezesporu romanticky přestavěný zámek Konopiště s anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále je v okrese gotický hrad Český Šternberk, barokní zámek Jemniště s anglickým parkem, renesanční zámek Komorní Hrádek, zámek Líšno a románský hrad v Týnci nad Sázavou.
Kulturní památky tohoto druhu se nacházejí i v řadě dalších obcí, ale kromě toho je zde i řada kostelů a kaplí s významné historické hodnoty.