Vysočina kraj - inzerce zdarma, bazar

Kraj Vysočina má centrální polohu v rámci ČR. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Od sousedních regionů se kraj odlišuje členitostí území, vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Rozdrobená sídelní struktura způsobuje v některých případech vylidňování menších obcí a emigraci mladých a kvalifikovaných obyvatel.

Vysočina má vnitrozemskou polohu a její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem, a proto byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do programu přeshraniční spolupráce Phare. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a vodohospodářsky významnými vodními plochami a zdroji vody.

Rozlohou 6 796 km2 (od 1. 1. 2005) se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 239 m n. m. je na jihovýchodě okresu Třebíč v místě, kde řeka Jihlava opouští jeho území. Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Vrch Melechov na území okresu Havlíčkův Brod je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy.

Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav od 1. ledna 2005). Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 730 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné.

K 1. lednu 2008 žilo na Vysočině 513 677 obyvatel, což představuje čtvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji ČR. Ženy z toho tvoří 50,5%. V roce 2007 se mírně zvýšil počet narozených dětí a přibylo rozvodů. Nejvíce manželských párů se rozvedlo po 15-ti letém a víceletém společném soužití. Rozváděla se především manželství s jedním dítětem. Většina matek dosáhla při narození prvního dítěte věkové hranice 25 –29 let. Podíl dětí narozených mimo manželství je nižší než v ostatních regionech ČR, ale má rovněž vzestupnou tendenci a v roce 2007 dosáhl hranice 25,2 %. S tím souvisí i růst počtu svobodných matek.

Ke konci roku 2007 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, více než 98 tisíc subjektů. V rámci ČR se tak Vysočina umístila před Karlovarským krajem na předposledním místě, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o nižším stupni podnikatelských aktivit. Nejvíce ekonomických subjektů v kraji vykázal okres Žďár nad Sázavou (22 603) a nejméně okres Pelhřimov (15 114).

Ekonomická výkonnost kraje ve srovnání s ostatními regiony ČR zaostává za průměrem. Podíl kraje na HDP České republiky dosahuje v posledních letech 4,2%, což představuje 12. místo mezi kraji. Při přepočtu HDP na 1 obyvatele kraj obsazuje 8. místo, když v roce 2007 činil tento ukazatel 287 879 Kč, tj. 84,2% průměru ČR.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda v kraji Vysočina v roce 2007 činila 18 963 Kč. Mzdy na Vysočině zůstávají nadále pod průměrem ČR. Značné rozdíly jsou i v průměrných hrubých mzdách vyplácených v jednotlivých odvětvích hospodářství kraje. Nejvyšší mzdy měli pracovníci v odvětví finančního zprostředkování, naopak nejnižší mzda byla v ubytování a stravování.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla koncem roku 2007 hodnotu 5,63 % a byla sedmá nejnižší v celé ČR. Nejvyšší v kraji byla v okrese Třebíč (8,38 %) a naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (3,22 %). Všechny okresy zaznamenaly meziroční pokles nezaměstnanosti. Počet neumístěných uchazečů o práci se oproti roku 2006 snížil o 19,0 %. Na jedno volné pracovní místo připadlo 2,8 uchazečů. Nabídka pro kvalifikované pracovní síly není vysoká.

Kraj Vysočina nadále pokračuje v tradici zemědělské výroby. Přestože zdejší přírodní podmínky jsou podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost území snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu). Chybí však ekonomická i technická základna zemědělských producentů.

Po složitém období transformace zůstává pro zemědělství kraje nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u menších výrobních jednotek typu SHR (fyzických osob).

Celková plocha obilovin v roce 2007 činila 149 458 ha. Celková sklizeň činila 650 554 tun při zvýšení průměrného hektarového výnosu na 4,29 tun. Největší sklizňová plocha obilovin byla v okrese Třebíč. Celková sklizeň brambor v kraji činila 288 330 tun a představuje přibližně jednu třetinu produkce brambor v ČR. Proti roku 2006 se produkce brambor zvýšila vlivem růstu výnosů. Průměrný výnos brambor z jednoho hektaru činil 26,7 tun.

Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy se pohybovala v roce 2007 ve výši 58,0 kusu (z toho 22,5 kusu krav) a byla nejvyšší ze všech krajů ČR. Průměrná roční dojivost 1 krávy dosáhla výše 6 706 litrů mléka. Výrobou masa ve výši 50 642 tun (bez drůbeže) byl kraj na čtvrtém místě v ČR.

Průmyslové podniky utržily v roce 2007 za vlastní výrobky a služby více než 125 miliard korun, což je o 11,6 % více než v roce 2006. Údaje se týkají 148 společností se 100 a více zaměstnanci. Průmyslová výroba je zastoupena v kraji strojírenským a kovodělným, textilním, dřevozpracujícím a potravinářským odvětvím. Centry průmyslu jsou bývalá okresní města a další střediska – v okrese Havlíčkův Brod města Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, v okrese Jihlava Polná, Třešť a Kostelec, v okrese Pelhřimov města Humpolec a Pacov, v okrese Třebíč Dukovany a Moravské Budějovice a v okrese Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš a Dolní Rožínka.

V kraji Vysočina bylo v roce 2007 vydáno 6 189 stavebních povolení na všechny typy objektů, což představuje pokles o 5,1 % proti roku 2006. Orientační hodnota staveb, pro jejichž zahájení úřady loni vydaly stavební povolení, vzrostla o 18,9 %.

Bytová výstavba nově zahájených bytů se snížila v roce 2007 o 3,0 %. Na tom se podílí okresy Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod, v okrese Jihlava byl zaznamenán nárůst. V počtu zahájených bytů zaujímá kraj dvanácté místo mezi 14 kraji ČR. V kraji bylo dokončeno 1 681 bytů, což znamená meziroční nárůst o 12,4 %. Zmodernizováno bylo 373 bytů.

Silniční a železniční síť Vysočiny je strategická jak z pohledu národního tak evropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť). Dálnice D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65) tak plní svoji funkčnost jak v dopravě národní tak evropské. Chybí však kvalitní propojení okresních měst a rychlostní komunikace pro S-J propojení.

Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a dostatečnou kapacitu středních škol. Problémem je nedostatečné technické vybavení škol a zabezpečení dojížďky dětí z malých sídel. Také zdravotnictví se potýká s nedostatkem prostředků k zabezpečení terénní i ambulantní ošetřovatelské péče.

Nespornou výhodou regionu je relativně nízký stupeň kriminality a nízký podíl sociálně rizikových skupin obyvatelstva.

Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní a mezinárodní charakter. Každoročně se v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, které je spojeno s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů - Mezinárodní festival sborového umění. Důležitým organizátorem kulturního dění v kraji je město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči, zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku.

Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Nejlepší sněhové podmínky na Vysočině nabízejí Žďárské vrchy, které umožňují lyžování až v nadmořské výšce 700-820 m. Svratecká hornatina nabízí také vrchy přes 700 m n. m. Největší rybniční vodní plochou v kraji je Velké Dářko s 206 ha. Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě je s výškou sypané hráze 100 m nejvyšší hrází v České republice. Ve výšce 720 m leží Sykovec, nejvýše položený rybník s písčitým dnem na celé Českomoravské vrchovině.

Na území kraje Vysočina se nachází 3 památky České republiky zapsané v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Budoucnost cestovního ruchu na Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu umožňuje hustá síť turisticky značených cest (2 900 km), budování cyklotras či postupně se rozvíjející agrofarmy s ubytováním.