Rychnov nad Kněžnou inzerce zdarma, bazar

Okres Rychnov nad Kněžnou se rozkládá na východě Královéhradeckého kraje. Na západě sousedí s okresem Hradec Králové, na severu s okresem Náchod. Jižní hranici má s Pardubickým krajem (s okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí) a na východě sousedí s Polskem. K 31. 12. 2007 se rozlohou 982 km2 na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílí 21 % a je druhým největším okresem v kraji (za okresem Trutnov). Z hlediska počtu obyvatel je rychnovský okres druhým nejmenším v kraji (nejmenší je okres Jičín), k 31. 12. 2007 jich zde žilo 79 042, tj. 14,3 % z celkového počtu obyvatel kraje. Vyznačuje se nejmenší hustotou zalidnění, na 1 km2 připadá 81 obyvatel.

Povrch okresu tvoří v jihozápadní oblasti roviny, ve střední pahorkatiny, které posléze přecházejí v horský masív Orlických hor. Nejnižším bodem v okrese je místo u Týniště nad Orlicí (246 m nadmořské výšky), nejvyšším pak Velká Deštná (nejvyšší hora Orlických hor) s 1 115 m nadmořské výšky. Tyto výškové rozdíly se projevují i v rozdílnosti podnebí. Na jihozápadě je podnebí mírné, v oblasti Orlických hor je podnebí drsnější.

Pro jedinečnost krajiny, zachovalost jednotlivých prvků a jejich vzájemnou vyváženost byly v roce 1969 Orlické hory vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Do plochy 204 km2 bylo zahrnuto podhůří a hlavní hřeben od Olešnice v Orlických horách až po Zemskou bránu. Je zde také většina maloplošných chráněných území, z nichž nejcennější je národní přírodní rezervace Bukačka, často nazývaná botanickou zahradou Orlických hor. Celkem jsou na území okresu dvě národní přírodní rezervace, 12 přírodních památek a 20 přírodních rezervací.

Povodí okresu tvoří tři hlavní řeky, Divoká Orlice, Zdobnice a Bělá s hlavními přítoky Rokytenkou, Kněžnou, Klausou a Dědinou. Území okresu náleží do povodí řeky Labe. Vodní plochy tvoří z celkové rozlohy okresu pouze 1,1 %.

Dopravní síť okresu charakterizují dva dopravní tahy: z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí, Vamberk směrem na Šumperk. Druhý pak z Náchoda přes Dobrušku, Rychnov nad Kněžnou a Vamberk do Ústí nad Orlicí a do Brna.

Mírné podnebí a v zimě dostatek sněhové přikrývky jsou důvodem ke stále vzrůstající návštěvnosti horských středisek Orlických hor. Region Rychnovska je dnes přitažlivou turistickou a rekreační oblastí, kde se mimořádné bohatství kulturních památek snoubí s malebnou krásou Orlických hor a krajiny podhůří. Rozmanitostí přírodních krás a bohatstvím kulturních památek se řadí k nejpozoruhodnějším místům české země. Přispívá k tomu i řada šlechtických sídel převážně obklopených rozhlehlými parky se vzácnými dřevinami.

Z celkové rozlohy okresu tvoří 54,1 % zemědělská půda, ze které 62 % zabírá orná půda a 33,7 % je trvale zatravněná. Víc jak 37 procent plochy okresu je pak pokryto převážně jehličnatými (z více než osmdesáti procent) a listnatými lesy.

Ve struktuře obcí převládají obce s počtem obyvatel 200 - 499 (35 %) a malé obce do 199 obyvatel (22,5 %). Z celkového počtu 80 samostatných obcí jich má 9 statut města. Ve třech městech nad pět tisíc obyvatel žilo 34,7 % trvale bydlícího obyvatelstva okresu. V sídelní struktuře zaujímá první místo okresní město Rychnov nad Kněžnou s 11 587 obyvateli.

Na základě zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností bylo na území okresu vytvořeno sedm správních obvodů pověřených obecních úřadů - Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Opočno, Rokytnice v Orlických horách, Týniště nad Orlicí a Vamberk a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Rychnov nad Kněžnou, Dobruška a Kostelec nad Orlicí. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které do jejich správního obvodu přísluší.

Ke konci roku 2007 bylo z hlediska struktury podnikatelské sféry zapsáno do registru ekonomických subjektů 17 130 podnikatelských subjektů, to představuje 13,4 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 69,3 % a právnické osoby 30,7 %. V členění podle odvětvové činnosti tvořily z celkového počtu necelých 14 procent podniky zabývající se průmyslem, 10,2 % tvořily stavební podniky, 13,1 % zemědělské podniky, ale nejvíce, 31,2 % podniky zabývající se obchodem, ubytováním a stravováním.