Praha-západ inzerce zdarma, bazar

Území okresu tvoří půlměsíc obepínající ze západu Hlavní město Prahu. S Prahou má okres také nejdelší, východní, hranici. Na severovýchodě a jihovýchodě sousedí s okresem Praha–východ, na jihu s Příbramskem a Benešovskem, na západě s Berounskem a Kladenskem.

Povrch území tvoří řada vzájemně odlišných geomorfologických oblastí, jako jsou Turská, Bělohorská a Průhonická plošina, pahorkatiny Středočeského krasu a Dobříšsko-Štěchovická, Zdická a Pražská kotlina, oblast Jílovsko-Neveklovská, střední Povltaví, Benešovská pahorkatina a konečně vrchovina Hřebenů. Nejnižší místo - koryto Vltavy - je u Dolan 169 m n.m. a nejvyšší Lipový vrch je u Jílového o nadmořské výšce 458 m.

Svojí rozlohou 581 km2 je okres Praha–západ nejmenším okresem ve Středočeském kraji, zaujímá pouze 5,3 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 58,8 % a lesy 27,6 % z rozlohy okresu. Svou hustotou osídlení 182 obyvatel na km2 se naopak řadí mezi nejlidnatější okresy kraje. K 1. lednu 2007 náleží do okresu Praha–západ 79 obcí. Z celkového počtu obcí má 9 přiznán statut města a 2 obce byly stanovena městysem. K 1. 1. 2008 bylo v okrese 106 048 obyvatel. Během roku 2007 bylo zaregistrováno 1 456 živě narozených dětí, což představuje 10,2 % z živě narozených ve Středočeském kraji, bylo uzavřeno 550 sňatků a rozvedeno 357 manželství.

Území okresu Praha–západ nikdy nepatřilo v průmyslové činnosti k rozhodujícím oblastem středních Čech, vždy se zde však nacházela řada rozmanitých a zajímavých výrobních kapacit, zejména v odvětví hutnictví neželezných kovů, výroby stavebních hmot.

Okres má spolu s okresem Praha–východ v republice naprosto výjimečné postavení, které dokládá většina sociálně-ekonomických charakteristik. Tyto dva okresy – uzavírající ve svém středu Hlavní město Prahu,mezinárodní metropoli, tvoří spolu s Prahou pražskou středočeskou aglomeraci a slouží Praze jako její zázemí. Jsou pro hlavní město zdrojem pracovních sil, doplňují pražský průmysl, stavebnictví a služby, zásobují Prahu potravinami, poskytují Praze svůj rekreační potenciál. Naopak na území obou okresů probíhá v posledním desetiletí masivní výstavba především rodinných domků. Probíhá zde proces tzv. suburbanizace, pražské ekonomicky silné obyvatelstvo se stěhuje do zázemí metropole s cílem zlepšení kvality bydlení. V důsledku tohoto suburbanizačního procesu dochází v obou okresech v posledních letech k významnému nárůstu počtu obyvatel migrací.

K 31. 12. 2007 bylo v rámci okresu Praha-západ evidováno 1 025 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 1,64 %, a je nejnižší mírou nezaměstnanosti v kraji. Oproti roku 2006 došlo k poklesu z 2,06 %. Situaci na trhu práce tak, jako v okrese Praha–východ, ovlivňuje zejména blízkost Hlavního města Prahy. V okrese bylo k 31. 12. 2007 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 32 191 subjektů. Z tohoto počtu tvoří 12,1 % činnosti z odvětví průmyslu, 10,9 % ze stavebnictví, 3,2 % ze zemědělství a lesnictví a 13,6 % z maloobchodu.

Školství je v okrese zastoupeno sítí především základních škol. Po ukončení základní školy musí většina dětí za vzděláním vyjíždět mimo okres, protože zde je nabídka středních škol a učilišť minimální, gymnázium není v okrese žádné.

Okres je významnou rekreační oblastí. Podél železničních tratí a v povodí řek vyrůstaly v minulosti rekreační vily jako letní sídla pražských měšťanů. Masového měřítka dosáhla rekreační výstavba mezi dvěma válkami a v poválečném období. Podél Berounky, Vltavy i Sázavy vyrostly celé chatové kolonie. Území patří v hustotě objektů individuální rekreace na přední místo v republice.

Do okresu zasahuje území Chráněné krajinné oblasti Český kras - vápencové území se zachovanými společenstvy teplomilných dubových a dubohabrových lesů s mnoha druhy rostlin a živočichů jinde vyhubených nebo silně ohrožených. Nachází se zde i Národní přírodní památka Medník – rozsáhlý lesní komplex s přirozenou skladbou v kaňonu Sázavy. V době, tzv. „neolitické revoluce“, kdy při získávání obživy docházelo k přechodu k zemědělství a s tím spojenému žďáření (vypalování) lesa, pěstování plodin a chovu dobytka, zanechávaly starověké kultury na svých sídlištích charakteristicky zdobenou keramiku. Lokalita této kultury se nachází v obci Statenice – Černý Vůl. Z následného období existují nálezy řivnáčské kultury - Řivnáč u Levého Hradce a kultury zvoncovitých pohárů, jejíž lokalita je v Kněževsi.

Nachází se zde celá řada kulturních památek významné historické ceny. Je to například románský kostel v Holubicích, barokní zámek v Hostivicích, průhonický zámek a další. Jednou z nejstarších památek je Levý Hradec, prohlášený za národní kulturní památku. Místo bylo osídleno již ve starší době kamenné a v 9. století zde vzniklo opevněné hradiště s podhradím. Místo bylo střediskem kmene Čechů a sídlem přemyslovského knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily před přesídlením na Pražský hrad. V Okoři je zřícenina mohutného hradu z druhé poloviny 14. století. Působivé okolí hradu Okoř se stalo centrem krajinářské malířské školy, jejímž hlavním představitelem byl A. Slavíček.