Kladno inzerce zdarma, bazar

Okres Kladno leží na severozápadě Středočeského kraje. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Prahy-západ, na jihu malebným Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu podřipskou částí Litoměřicka.

Z horopisné polohy je Kladensko, jako celek, součástí Českého masivu, kde ve své severní části patří k tzv. Dolnohorské tabuli, ve střední a jižní tabuli k Poberounské soustavě, která se dále dělí na Pražskou plošinu, jejíž součástí je Kladenská tabule, dále na Křivoklátskou vrchovinu a na vrchovinu Džbán. Povrch okresu má poměrně malé výškové rozdíly. Nejvyšší body jsou v Lánské pahorkatině v jižní části okresu. Je to Vysoký vrch u Malých Kyšic s nadmořskou výškou 486 metrů, který je charakteristický svým protáhlým zalesněným hřebenem a poblíž Kladna Kožova hora (456 m n.m.) se známou rozhlednou.

Z geologického hlediska měla pro dalekou budoucnost Kladenska veliký význam doba prvohorní, neboli paleozoikum. Na jejím sklonku v kamenouhelném útvaru - karbonu, se během milionů let vytvořily mohutné vrstvy kamenného uhlí.
Z historicky dochovaných záznamů se začalo s dolováním v r.1570 na Buštěhradském panství u Vrapic, ale vyráběla se z něho skalice. Začátky dolování na Kladensku se vztahují k Otvovickému údolí, kde bylo zaznamenáno skutečné důlní podnikání v roce 1720. V té době patřily doly slánskému revíru.

Svojí rozlohou 720 km2 zaujímá okres Kladno až 9. místo ve Středočeském kraji a 6,5 % z jeho rozlohy, ale jeho hustota osídlení 216 obyvatel na km2 i absolutní počet obyvatel 155 314 jej charakterizuje jako okres ve Středočeském kraji bezkonkurenčně nejlidnatější. K 1. lednu 2008 spadá do Kladenského okresu 100 obcí. Z celkového počtu obcí jich má 8 přiznáno statut města a 2 obce jsou městysem. Během roku 2007 bylo zaregistrováno 1 916 živě narozených dětí, což představuje 13,4 % z živě narozených ve Středočeském kraji, bylo uzavřeno 832 sňatků a rozvedeno 584 manželství.

Rozvoj kladenského okresu byl v největším rozsahu ovlivněn odvětvím těžby uhlí a hutnictvím železa. Tradici má na okrese vedle zmíněné těžby a hutnictví též průmysl elektrotechnický, strojírenský a potravinářský. V průběhu 90. let část významných zaměstnavatelů z ekonomických důvodů musela omezit svoji činnost nebo zanikla. Některým se podařilo najít vhodného investora, výrobu udržet, případně rozšířit. Zásadní pro situaci na okrese byl útlum těžby černého uhlí, omezení hutnictví a výroby oceli.
Zemědělská půda zabírá téměř 70 %, lesy 20,2 % z rozlohy okresu. Intenzivní zemědělská výroba těží z dobrých výrobních podmínek okresu s vysokým stupněm zornění půdy.

K 31. 12. 2007 bylo v rámci okresu Kladno evidováno 5 255 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 5,89 %. To je čtvrtá nejvyšší míra nezaměstnanosti mezi okresy v kraji. Přestože došlo oproti roku 2006 k poklesu nezaměstnanosti z 7,44 %, řeší mnoho obyvatel Kladenska nepříznivou situaci na trhu práce v okrese dojížděním za prací do Hlavního města Prahy. Kladno mělo vzhledem k blízkosti Hlavního města s Prahou vždy nadstandardní vazbu. Stále je na trhu práce problémem uplatnění obyvatel útlumových odvětví.
K 31. 12. 2008 bylo zapsáno 32 713 subjektů v registru ekonomických subjektů. Podle převažující činnosti tvoří 11,6 % odvětví průmysl, 13,3 % stavebnictví, zemědělství 3,7 % a maloobchod 15,8 %.

Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť, středních škol a nyní už i vysokých škol. Střední všeobecné vzdělání lze získat na dvou gymnáziích v Kladně a jednom ve Slaném. Na vyšších odborných školách lze získat vzdělání zaměřené na zdravotnictví, strojírenství a elektrotechniku nebo na územně správní problematiku. V Kladně již probíhá i vysokoškolská výuka, a to na Středočeském vysokoškolském institutu, Vysoké škole finanční a správní, je zde i Ústav biochemického inženýrství - ČVUT Praha.

Větší část krajiny kladenského okresu byla silně poznamenaná průmyslovou výrobou, těžbou černého uhlí i intenzivním zemědělstvím. Kvalita životního prostředí doznává díky útlumu těžby a průmyslové výroby postupného zlepšování.

Ačkoliv okres Kladno nepatří mezi turisticky nejpřítažlivější, nachází se na jeho území řada míst, která stojí za poznání. Protože Kladensko a Slánsko patřilo v raném středověku k sídelní oblasti ovládané Přemyslovci, najdete tu pozůstatky přemyslovských správních hradů Budeč a Libušín. Památkou z doby románské je rotunda sv. Mikuláše ve Vrapicích, z doby pozdní gotiky například chrám sv. Gotharda ve Slaném. Z památek barokní architektury je možno uvést kostel N. Trojice ve Slaném a také morový sloup ve Velvarech. Mezi významné památky barokní architektury patří stavby navrhované architekty z rodiny Diezenhoferů na několika místech okresu. Na zemědělském Slánsku se dochovaly i doklady venkovské architektury, ať už rozptýlené v jednotlivých obcích, nebo nejúplněji dochované ve vesnické památkové rezervaci v Třebízi – Cífkův statek ze 17.století.

Do okresu Kladno zasahuje částečně Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO, která kontrastuje s plně kultivovanou krajinou Kladenska a Slánska. Zde se rovněž zachovalo několik cenných, avšak malých ploch. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní památka Bilichovské údolí, ve které je chráněna ohrožená populace kýchavice černé a Národní přírodní památka Cikánský dolík, která byla zřízena k ochraně kriticky ohrožených rostlinných druhů svahových slatin na prameništích.